- Komerční sdělení -magazín
- Reklama -královna

/

Nenechte si ujít podzimní výsadbu trvalek! Jak na to?

Trvalky jsou byliny, čili nevytváří nadzemní dřevitou část. Jejich bylinná část na podzim odumírá až k půdě, kořeny přezimují a růst listů a stonků se obnoví na jaře. Vysadíme-li je nyní, stihnou se dobře zakořenit v ještě relativně teplé půdě do začátku zimy.

Září a říjen jsou výborné období pro přesazování trvalek a pro dělení i rozsazení starších trsů, na kterých se projevuje únava – mají méně květin, menší listy, některé jsou ve středu prázdné či dokonce odumřelé.

Takovou rostlinu podryjeme, vyjmeme, hrubé okrajové části rozdělíme a vysadíme na nová místa v zahradě, případně se o ně podělíme s přáteli. Je to i skvělá možnost, jak získat zdarma nové rostliny. Více rostlin získáme i při koupi větších, dobře překořeněných sazenic, které hned při výsadbě rozdělíme na více kusů.

Když chceme rozdělit příliš velký trs trvalky, která se nedá celá najednou podkopat a vyjmout, odkopáváme z ní jen menší okrajové části.

Nezapomeňte na hnojivo
Po podzimní výsadbě aplikujeme hnojivo s vyšší dávkou fosforu, který podporuje rozvoj kořenového systému. Můžeme použít například kostní moučku, která je jeho přirozeným zdrojem.
Vhodnější než aplikace hnojiva pouze do výsadbové jamky je jeho zamíchání do půdy. Podpoříme tak růst kořenů i směrem ven z jamky, tedy lepší zakořenění.
Na jaře aplikujeme vyvážené hnojivo s obsahem fosforu, dusíku a draslíku, které jsou potřebné pro dobrý růst listů a květin.
Při výsadbě můžeme jednorázově přidat dávku mykorizních hub. Díky nim rostliny lépe získávají z půdy vodu i živiny a usnadní se jejich zakořenění. Práškem s obsahem mykorizních hub posypeme výsadbovou jamku i kořeny. Pozor, mykorizní houby nepoužíváme současně s hnojivem, protože vyšší dávky hnojiv mohou potlačit růst prospěšných hub.

1 Záhon odplevelíme, přičemž dbáme i na odstranění kořenů vytrvalých plevelů. Vykopeme o něco větší jámu, než je objem květináče s trvalkou nebo přesazovaný či rozdělený trs. Při dělení se snažíme rozdělit je rovnoměrně a tak, aby každá část měla dostatek silných kořenů a oček, ze kterých příští rok vyrostou nové výhony.

2 Rostlinu vložíme do vykopané jámy do stejné hloubky, v jaké rostla předtím. Pokud trvalku po výsadbě není vidět, protože je zcela zatažena, místo výsadby označíme štítkem. Tak budeme vědět, kde se nachází, a při odplevelování nebo dosazování cibulovin ji omylem nezničíme. Skvěle funguje společná výsadba trvalek a cibulovin. Časné jarní cibuloviny působí v zahradě efektně dříve, než se rozrostou trvalky, a rozrůstající se trvalky později zakryjí odumírající listy cibulovin.

Tipy od zahradního architekta pro výsadbu venkovské zahradyTipy od zahradního architekta pro výsadbu venkovské zahrady
3 Kolem kořenů vysázené trvalky nasypeme půdu, prsty ji zatlačíme na dno jámy či mezi kořeny. Tento krok je důležitý, aby se kolem kořenů nevytvořila vzduchová bublina, která by mohla způsobit jejich odumření. Vydatně zalijeme a kleslou půdu doplníme. Při výsadbě různých druhů trvalek si zjistíme jejich konečnou velikost, aby záhon nebyl přehuštěný nebo naopak poloprázdný. Rostliny by zároveň neměly omezovat chůzi po chodníčku ani ničit trávník.

4 Kolem nově vysazených trvalek rozprostřeme vrstvu kompostu nebo dobře vyzrálého hnoje, což pomůže zadržovat vlhkost kolem kořenů a omezí klíčení plevelů. Během zimy je sem tam zkontrolujeme a ujistíme se, že je nevyvrátil vítr, případně nevyhrabalo zvíře. V prvních letech po výsadbě jim během suchého období dopřát občasnou zálivku.