Při podkrovním bydlení se naskýtá otázka jak se nám pod střechou bude žít během zimy a jak v létě. Následující řešení jsou odpovědí na oba problémy.
Jaká bude teplota pod střechou, závisí na 5 faktorech
Skladba střešního pláště
Větrání střešního pláště
Hmotnost střechy as tím i akumulační schopnosti střechy
Orientace, počet a velikost oken
Vnější stínění oken
Pozor! Nutnou podmínkou však je správné provedení všech detailů.
1 Střechu pořádně a důsledně zateplete
Už jsme o tom mluvili – zateplení je alfou a omegou správného podkrovního prostoru. Správně zvolená a precizně zhotovená tepelná izolace totiž chrání podkroví nejen před úniky tepla v zimě, ale také před přehříváním během léta.
2 Větrání střešního pláště
Samozřejmě, že neodmyslitelnou součástí konstrukce podstřeší je systém hydroizolací, které mají za cíl uchránit tepelnou izolaci a keř před proniknutím vlhkosti, popřípadě vlhkost z izolace a konstrukce dostat. No vězte, že pokud se dnes bavíme o vlhkosti, není řešením dokonale zabránit vlhkosti dostat se do střešní konstrukce (protože to není v praxi možné), ale je nutno ji ze střechy bezpečně odvést, tedy odvětrat. Správně vyhotovená provětrávaná mezera spolu s kvalitní tepelnou izolací totiž neumožňuje přestup vyšších teplot dále do konstrukce a následně do podkrovních prostor.
V kombinaci s vhodnou tepelnou izolací je větrání střešního pláště mocným nástrojem v boji s vysokými teplotami podkrovních prostor.
Jak k odvětrání?
Odborníci vědí, že k tomu, abychom mohli s jistotou tvrdit, že střecha bude dostatečně odvětraná, je stanoven minimální poměr větrací plochy k ploše přilehlé střešní roviny. Znamená to, že mezi doplňkovou (pojistnou) hydroizolační vrstvou a střešní krytinou musíme vytvořit dostatečnou odvětranou vzduchovou mezeru s přístupem zespodu a odvodem svrchu. Ale samotná mezera nestačí. Do druhé řady nad okapem je nutné vložit přesně stanovený počet speciálních, takzvaných větracích tašek, které odvedou vlhkost ven. U hřebenu je navíc třeba použít větrací pás a větrací tašky nebo moderní systém takzvaného liniového odvětrání střechy, díky kterému odvedeme podstatně větší množství vlhkosti než standardními větracími taškami.
3 Střecha může mít také akumulační schopnosti
Masivní střecha není moc rozšířená a to je snad škoda. Odborníci tvrdí, že taková střecha díky své akumulační schopnosti dokáže mimořádně dobře regulovat teplotu v podkroví. Masivní šikmá střecha je vytvořena z panelů vytvořených kombinací železobetonu a keramických stropních vložek nebo pórobetonu. Samotná nosná část střechy zároveň tvoří velmi dobrý podklad pro kotvení roštu pod střešní krytinou, mezi který se vkládá tepelná izolace. Její montáž je velmi jednoduchá a střecha je výhodná iz pohledu statiky, jelikož dům s masivní střechou lze považovat za velmi odolný a málo náchylný ke vzniku statických problémů.
Jak zabránit, aby nebylo v podkroví zima ani chladno: pokládka masivní střechy
Foto: HELUZ
Zvýšit akumulační schopnost střechy však můžeme také na běžném dřevěném krovu použitím těžké krytiny – keramické nebo betonové.
4 Orientace, počet a velikost oken
Střešní okno přináší při stejných rozměrech a ve stejných podmínkách do interiéru nejméně dvakrát více denního světla než fasádní okno, dokonce třikrát více světla než vikýř. Proto se doporučuje použít jej v případě mělkých střech a tmavých interiérů. Rozhodující jsou nejen rozměry či počet oken, ale také jejich orientace na světové strany. Nejvhodnější je umístit je na sever či severovýchod.
Pokud je okno umístěno na jižní straně, určitě se neobejde bez rolety či fólie, která dokáže pohltit až 60 % tepla, které bude zejména během horkých letních měsíců sálat dovnitř. Naopak během zimních měsíců může být problémem odstraňování sněhu ze střešních oken, která místnost zastíní.
